Zajímavosti Říše dinosaurů - Paleontologické vykopávky v Krasiejově

Před asi 225 miliony let byly na území dnešního Krasiejowa bažinaté terény na břehu velkého jezera dosahujícího až k Olštýnu na severu a k Francii na západě. Musela se zde také vlévat řeka. Tato oblast byla zřejmě zarostlá několikametrovými přesličkami, stromovými kapradinami a kapraďosemennými rostlinami, jehličnany a sladkovodními řasami – parožnatkami. Mezi nimi šlo potkat dvoumetrové obojživelníky – metoposaury a fytosaury, rostlinné ještěry připomínající krokodýly. Žili zde také jejich blízcí příbuzní – aetosauři, jejichž tělo bylo téměř celé pokryto kostním pancířem. V méně vlhkých místech žili štíhlí a po dvou nohách kráčející předci krokodýlů a prvních dinosaurů. V jezerních vodách se kromě četných bezobratlých živočichů (mlži, plži, lasturnatky) vyskytovaly i ryby dvojdyšné a ganoidní. V posledních letech byly v jílovém lomu v Krasiejowě nalezeny zkamenělé kosti živočichů. V Polsku zatím nebyly objeveny žádné dinosauří kosti, pouze stopy.

Při paleontologickém výzkumy bylo objeveno mnoho zkamenělých kostních zlomků, které se vyskytují ve dvou vrstvách. V jedné se vyskytují hlavně zlomky vodních živočichů jako fytosaurů a metoposaurů. V druhé se vyskytují zejména kosti suchozemských živočichů. V této vrstvě byly nalezeny pánevní kosti a obratle, které patřily patrně dinosaurovi, který dostal jméno Silesaurus Opolensis, což znamená „slezský ještěr z Opolí“. Jedná se o nejstaršího býložravého zástupce genealogické linie dinosaurů a nejstaršího dinosauriforma (pradinosaura) v Evropě. Dnes lze v areálu vykopávek navštívit Paleontologický pavilón a také zábavní park – Jurapark.